Mnoho lidí od studia jazyka odrazuje pocit, že by jim trvalo věčnost zvládnout všechna ta slovíčka a gramatiku. Je nicméně prokázáno, že se správným přístupem a motivací se alespoň základy cizího jazyka dokáže naučit většina z nás.
Dobrým příkladem budiž fakt, že lidé ze znevýhodněného prostředí často vyrůstají bez toho, aby se učili používat cizí jazyk - někdy sotva dostatečně ovládají ten svůj. To je však spíš důsledek jejich sociálních podmínek než vrozená neschopnost, jak přesvědčivě prokázal projekt Allegro podporovaný EU.
Zatímco studium jazyka - i mateřského - se může stát celoživotní poutí, cizí jazyk nemusíte ovládat natolik, abyste v něm psali romány či básně nebo se stali zdatnými řečníky.
Nejlepší schopnost naučit se cizímu jazyku je obecně přisuzována dětem. Mají pružnější mysl, méně zábran, spoustu času a navíc rády napodobují, což jim učení výrazně ulehčuje. Díky vynikající schopnosti pochytit správný přízvuk navíc dokáží cizí výrazy velmi věrohodně vyslovovat.
I dospělí však mají výhody: lépe chápou mechanismy a strukturu jazyka a umí si také lépe osvojit gramatiku. Ti, kteří se přestěhují do jiné země, často ovládnou nový jazyk stejně dobře jako jejich děti. Málokdy si však osvojí i správný přízvuk.
Proto je tvrzení o tom, že je někdo „příliš starý“, docela velký omyl. Právě na ten se originálním a inovativním způsobem zaměřil projekt JoyFLL, financovaný EU. Využil obvykle silného mezigeneračního pouta mezi prarodiči a vnoučaty, aby obě skupiny povzbudil ve zlepšování jazykových dovedností.
I bez jakékoliv znalosti cizího jazyka jsou lidé schopni porozumět překvapivému množství informací, zejména patří-li onen jazyk do stejné jazykové rodiny jako jejich mateřština. V menší míře to však platí i pro zcela nepříbuzné jazyky, a to díky tzv. „diskursivní kompetenci" a tzv. „interkomprehenci“ (meziporozumění).
EN
CS
DE
ES
FR
HU
IT
PL
PT
РУ
SK
TR
УК
AR
中文
