5. Investice do jazyka

Jiní mají ke studiu jazyka rozličné motivy. „Ze znalosti francouzštiny jednak těžím při své práci,“ praví britský manažer Simon, „ale také mi umožnila seznámit se s mnoha francouzsky hovořícími lidmi po celém světě.“

Díky znalosti cizího jazyka můžete využívat pracovních i studijních nabídek. A díky konkurenční výhodě, kterou taková znalost představuje, můžete také vylepšit svou kariéru. Český poradce Dušan potvrzuje, že znalost německého jazyka mu otevřela dveře k pracovním příležitostem a usnadnila kontakt s kolegy z rakouského a německého bankovního sektoru. Komentoval také, jak se v důsledku politických změn v bývalém Československu rychle měnil postoj obyvatel k výuce jazyků: dřívější povinná výuka ruštiny byla později z politických důvodů odmítána, zatímco poslední dobou tento jazyk zažívá, tentokrát zejména z komerčních důvodů, opětovný rozmach.

Konkurenční výhoda

Jste-li podnikatel či obchodní ředitel, oceníte, že personál hovořící více jazyky může podpořit konkurenceschopnost vašeho podniku. Nedostatečná jazyková vybavenost naopak může „přijít draho“. Výsledky nedávné studie malých a středních podniků, kterou prováděla EU, například ukázaly, že 11 % těchto podniků někdy přišlo o zakázky pouze kvůli tomu, že jejich zaměstnancům chyběla potřebná jazyková průprava.

Jistý italský výrobce chemických a brusných materiálů pro automobilový průmysl, jenž se právě nyní pokouší prorazit na zahraniční trh, potvrzuje, že je velmi obtížné najít zaměstnance s nezbytnými jazykovými znalostmi, kteří by mohli působit jako zprostředkovatelé. Společnost vyvíjí obrovské úsilí, aby přiměla italské univerzity k důraznějšímu prosazování jazykové výuky.

V Polsku je situace podobná. „Hovořila jsem s několika lidmi z lokálních obchodních komor, kteří se pokoušeli pomoci malým podnikům a byli z toho docela otrávení... Častěji, než byli ochotni připustit, se jednalo o naprostou ztrátu času, protože tyto podniky nedisponovaly nikým s potřebnou jazykovou výbavou,“ tvrdí Sabina Klimeková, členka Podnikatelského fóra o mnohojazyčnosti podporovaného EU.

Mnohojazyčné reality jsou si však mnozí zaměstnavatelé i pracovníci dobře vědomi. V mnoha zaměstnáních v Belgii například musí uchazeči prokázat dostatečnou znalost nejméně dvou tamních úředních a dalšího hlavního evropského jazyka.

Celé tři čtvrtiny velkých evropských společností se pak při přijímání nových zaměstnanců drží osvědčeného plánu na výběr kandidátů s jazykovými schopnostmi.

Stejně tak mnoho evropských univerzit nabízí studijní programy v cizích jazycích, a to jak proto, aby nalákaly zahraniční studenty, tak také z důvodu, aby zvýšily mobilitu studentů místních. Některé litevské univerzity nabízejí programy v angličtině, francouzštině, němčině a ruštině. V Belgii, České republice a Rumunsku nabízejí některé univerzity navazující studium přírodních věd, historie nebo geografie s vedlejší specializací v cizím jazyce, což může v určitých případech vést i k získání dvou akademických titulů.